Za láskou nechoď daleko

4. března 2008 v 16:34 | MacS
Dneska mě asi políbila múza:-). No tak tady je jedna jednorázovka:-)..hodně krátká:-)

Díval se na svoji kolegyni a manželku jak za sklem vyslýchá svědka.
Nikdy by si nemyslel, že jim bude trvat tak dlouho než se rozhoupají něco udělat. Vzít si jí už pak bral jako tu nejlepší samozřejmnost, kterou byl někdy..no vlastně povinnen udělat. To samozřejmě neznamenalo, že ho někdo nutil. Naopak.
Bylo to jednoho slunečného ale smutného odpoledne. Alex nedávno umřel otec a ona mu ležela v náručí. Když ji tak hladil po vlasech a přemýšlel, říkal si, že lepší chvíle už asi nebude a tak se odhodlal. Ikdyž ji to nikdy neřekl, vlastně se bál odmítnutí, bál se, že řekne ne, že je to moc brzo, že nechce...
Řekla ano a dala mu ten nejkrásnější polibek, který od ní kdy dostal.
Před očima se mu zjevila jiná vzpomínka.
"Jsem těhotná." Pravda, chvíli na ní zaraženě zíral, ale za vteřinu mu to došlo. Vzal ji do náručí a zatočil se s ní dokola. Pak ji dal dolu a pevně, ale opatrně objal. "Holčička nebo kluk?" "Je mi to jedno. Hlavně když bude zdravé."
Vyšla z vyslíchací místnosti, naklonila se k němu "Už můžeme. Přiznal se." "Jo. Al s Julii už čekají." Chytili se za ruce a vyrazili za svými malými dvojčátky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Susan Susan | Web | 6. března 2008 v 17:55 | Reagovat

jujky, moc kráásňoučká povídka fakt :) povedla se ti:)

jako, vím že se opakuju, ale je fakt hezká ... PS: přijď se taky někdy kouknout ke svému SBéčku, ok???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama